S přibývajícím věkem se  pro mě stává stále důležitější najít knihy a jiné materiály, které mi přinášejí skutečnou možnost zlepšovat sama sebe, být víc produktivní, disciplinovaný a tak ze svého časově omezeného života vytřískat mnohem více. V praxi to znamená, že už se  pár let většinou neuchyluji k fiktivním příběhům různých knížek a snažím se přijímat to, co v mém krátkodobém životě udělá co nejvíce prospěchu.

Nicméně tady bych chtěl rozhodně podotknout, jak to tak často bývá, že se nejedná o žádné ezo materiály, protože je pro mě logicky poměrně důležité, aby tyto knihy byly evidence based. Mimochodem, výborné české vydavatelství je v tomto například Jan Melvil. A právě z tohoto vydavatelství budou i tři knihy, které zde uvedu. 

Nastavení mysli

Jako dítě jsem vyrostl v prostředí, kde se sice občas říkalo “Když se budeš snažit, tak…”, ale samotná mentalita rodiny byla viditelně spíše postavená na tom, že jsou lidi, kterým se přirozeně daří a lidi, kterým ne. A my jsme ti druzí. Určitě mi nikdo neshazoval sebevědomí a vím, že pro mě máma chtěla to nejlepší, ale jako senzitivní dítě jsem dost cítil její postoj v tom, jak vnímá svět. Ostatně na tom není nic zvláštního, myslím, že tento druh uvažování měla v devadesátkách většina rodičů, kteří se po pádu komunismu nechytli v rozrůstajícím kapitalismu a zůstali jako běžní dělníci.  

I tím se ve mně průběžně vytvořil vzorec myšlení, který mě naučil brát spoustu věcí jako pevně dané. Věřil jsem, že ze čtverky se možná dokážu dostat na trojku, ale zároveň také že můj společenský status, život a základní schopnosti jsou přesně nalajnované. Nebude žádný úspěch, protože mi nebylo naděleno.

Vidíte se v tom? Tak trošku zbystřete a věnujte pozornost knížce “Nastavení mysli” od známé americké psycholožky Carol Dweck.

Tato knížka zní na první pohled dost ezotericky, ale opravdu na ní nic ezoterického není. Zaměřuje na to, jakým způsobem přistupujeme k výzvám a překážkám v našem životě. Autorka Carol Dweck uvádí, že existují dva základní druhy mysli: fixní a růstová. Ty ovlivňují naše vnímání, postoje a reakce na svět kolem nás. Pokud se začneme učit používat růstový mindset, naše chování může vézt až ke změně neuronových drah a vytváření nových spojení, což může vést ke zlepšení výkonu v určitých oblastech.

Na základě mnoha výzkumů ukazuje respektovaná psycholožka Dweck, že naše schopnosti nejsou pevně dané a že je možné je zlepšit a rozvíjet. Kniha také ukazuje, jakým způsobem může změna v našem myšlení vést k většímu sebevědomí, motivaci a úspěchu v životě. 

Takže pokud máte malé sebevědomí, ale jste evidence based člověk, tak tato kniha by vám opravdu mohla pomoct změnit styl jakým uvažujete. Můžete být věčný pesimista, který si myslí, že mu nikdy nic nepůjde, ale co když je tomu prokazatelně jinak? Stále budete neměnný bručoun s fixním mindsetem?

Atomové návyky a Konec prokrastinace

Jsou dvě knihy, které mi přijdou celkem podobné, ale ve spoustě praktikách odlišné. Jedna se jmenuje Konec prokrastinace a je od českého autora Petra Ludwiga a druhá se jmenuje Atomové návyky od Jamese Cleara z USA. Obě knihy nás učí, jak formou drobných změn můžeme postupně zlepšit svůj život. Konec prokrastinace má navíc skvělou formu ilustrace. Jinými slovy, pokud příliš nerozumíte textu nebo se například hůře soustředíte, chytlavě udělané obrázky vám v této knížce určitě pomůžou pochopit, co Petr Ludwig říká. Obě knížky jsou pochopitelně evidence based. Pokud byste si měli přečíst jen jednu, tak doporučuji Konec prokrastinace, ale myslím si, že ikdyž se knihy v některých částech tématicky kryjí, tak se po Konci prokrastinace rozhodně vyplatí přečíst si i Atomové návyky. To právě protože i v Atomových návycích je mnoho drobností, které v Konci prokrastinace chybí. Nehledě na to, že některé knihy a témata bysme si čas od času k sobě měli připustit znovu. Mozek průběžně vypouští co nepotřebuje, a tak pro mě bylo příjemné překvapení, když jsem četl Atomové návyky a najednou si vzpomínal na techniky z Konce prokrastinace. Nezapomeňte, žádná změna nepřichází hned. Naopak, přichází po malých kručcích a drobně přibývajících návycích. A o tom vás může přesvědčit právě jedna z těchto knížek.

Jak na sítě

Vzhledem k rychle se měnícím trendům a novým sociálním sítím je tato kniha již poměrně neaktuální, přesto ji zde ale zmíním. I když od doby vzniku knihy se objevil TikTok a Instagram udělal své Reels a Facebook mezitím několikrát změnil své algoritmy, tak si myslím, že jedna věc na sociálních sítích zůstává neměnná – princip, jak zaujmout.

Dělejte originální obsah, mějte dobře na paměti, kdo je vaše cílová skupina, buďte sami sebou, mějte vlastní look svého brandu a vytvořte si dobrou komunitu. Všechny tyto rady a mnoho dalších mi v minulosti pomohly dobře rozjet Instagram Kolektivu pro zvířata v době, kdy ještě frčely fotky a Reels nebo TikTok neexistoval.

Nicméně to není tak jednoduché a knížku si opravdu doporučuji přečíst. Je tam mimo jiné spousta rozhovorů s „píáristy“ různých značek a jejich know-how. Díky těmto rozhovorům a úspěchům těchto značek vidíte, že ne vše musí být jako z tuctového školení o sociálních sítích, a že existuje spousta různých strategií a způsobů, jak zaujmout.

Na západní frontě klid

Toto úplně nezní jako kniha pro osobní rozvoj, že? Přesto si myslím, že je a že její důležitost neustále roste. Dnešní doba a naše země přináší tolik konzumu a bezpečí, až zapomínáme, že svoboda není samozřejmost. Že dobu ve které žijeme bychom si měli chránit a udržovat ji takovou, kde lidský život má hodnotu. Protože se různými vlivy může stát, že se ocitneme v době, kdy hodnotu už mít nebude. 

Teď si možná říkáte, co s tím má společného tato kniha z období první světové války a proč jsem zvolil zrovna ji. Myslím si, že styl, kterým Remarque popsal lidské utrpení z fronty, kde život člověka neznamenal nic, je tak neskutečně silný, že musí praštit do obličeje téměř každého. Kontrast tehdejší doby a dneška musí u každého vyvolat alespoň drobný vděk a uvědomění si, že svoboda co máme není samozřejmost. Představa, že by mě jako sedmnáctiletého kluka poslal někdo běhat téměř na jistou smrt proti kulometných hnízdům je neskutečná. Přesto to byla realita. 

Různé světové konflikty vznikly různými důvody, udržování těchto konfliktů při životě má také na svědomí propaganda a vymývání mozků. Ačkoliv spousta z nás má pocit, že má svoje myšlení pod kontrolou, hodně rychle se může stát, že se necháme zmanipulovat do podpory různých subjektů, které nás časem přivedou například do války, totality nebo kamkoliv, kde lidský život neznamená nic. A právě tato knížka (nebo spousta podobných) může být jedna z těch, která v nás vyvolá pocit, že bychom neměli být lhostejní k projevům nenávisti, populismu, generalizování nebo fašismu. 

Kniha ‚Na západní frontě klid‘ může být jedním z nástrojů, které nám pomohou uvědomit si, jak důležité jsou tyto hodnoty a jak důležité je bojovat za ně každý den.