V prvé řadě si je potřeba říct, že tento článek nebude dlouho aktuální. Asi jako každý člověk, který se zajímá o točení a baví ho to, se mám potřebu vyvíjet. To znamená, že před před dvěma lety jsem měl radikálně odlišné vybavení než mám teď a s největší pravděpodobností budu za dva roky zase trochu jinde. Nicméně pojďme se pobavit o tom, co používám teď a s jakým vybavením vznikly některá videa z mého portfolia.
Opak všeho. Levný objektiv, který by měl být brak, ale není?
Bylo by jednodušší natáčet s širším objektivem. Člověk nemusí tolik řešit roztřepanost obrazu a zabere mnohem větší záběr, ale co když výsledný obraz může vypadat víc atmosfericky? Co když širší objektivy z mého subjektivního pohledu mají docela nudný obraz? 
Pak je na řadě vzít nějakou pořádnou portrétovku. V mém případě šlo o značku, která je často kritizována, nicméně já jsem si v 7 artisans 35mm našel celkem dobrého parťáka. Má to co od pořádné portrétovky chci – umí krásně zaostřit hlavní objekt, který sledujete a až pohádkově rozostřít pozadí. S tímto objektivem jsem natočil prakticky všechny psy a kočky ve videospotu Nedělej rozdíly. Výhoda tohoto natáčení byla ale také podzim, občas lehká mlha a celkově atmosféra, která záběrům dodala podle mě krásné spektrum pocitů. Hodně se mi také obrazem líbí videospot „Matky bez dětí a děti bez matek„, který jsem prakticky celý natáčel na toto sklo.
Další výhoda tohoto objektivu je celkem vysoká propustnost světla – f/1,2. Jinými slovy, kolikrát jsem ho suprově využil i ve chvílích, kdy už se stmívalo a jiné objektivy by už na tom dobře nebyly. Pokud vás zajímá něco delšího z mojí dílny, kde jsem použil výhradně tento objektiv, podívejte se na třetí Příběhy z Jarikhandy.
Mezi další objektivy co rád používám patří Laowa 7.5 mm nebo Olympus zuiko 12 mm. Zde už se u obou bavíme o pokročilejší ceně. Nicméně, na pohyb s gimbalem bývá nejlepší Olympus zuiko. Vlastně bych ho označil jako můj druhý nejoblíbenější objektiv.
Největší skok v kvalitě = GH5 mark II
Řekl bych, že druhý největší skok v kvalitě mé tvorby pro mě byl přechod z Panasonic GH4 na GH5 MII. Tady jsem si téměř jistý, že tato kamera tu se mnou budou ještě pěkně dlouho. A jak je to možné? První zásadní rozdíl, který vidím oproti GH4, je perfektní stabilizace. Což pro mě jako pro člověka, který převážně natáčí na třicítky a výš je dost zásadní. Možná je to pro mě dokonce jeden z klíčových faktorů, proč jsem si tuto kameru vybral. Původně jsem zvažoval pouze přechod na GH5, ale proč si nevzít jeho novějšího bratříčka MARK II, když má mnohem více vychytávek, včetně zmíněné lepší stabilizace?
Když jsem se rozhodoval, zda si koupím originální GH5 nebo již zmíněný MARK II, tak další faktor byl i autofocus, který je oproti GH5 mnohem lepší a na dokumentární filmy bohatě stačí. Zatím jsem se nesetkal se situací, kdy by se autofocus nedal nastavit tak, abych si neporadil s natáčením. Podívejte se například na Příběhy z Jarikhandy 6. Většina záběrů je točena na Olympus zuiko 12mm se zapnutým autofocusem a nemůžu říct, že bych si stěžoval.
Jedna z dalších funkcí podle které jsem si vybíral GH5 II je možnost streamování přímo z kamery. Už nepotřebujete HDMI krabičku, prostě GH5 II spojíte se streamovacím klíčem (zjednodušeně řečeno) a vaše vysílání je na světě. Pokud nechcete používat žádný další software, jako je například OBS studio, tak potřebujete pouze wi-fi a jedete. Což může být super pro spoustu vlogerů.
Mezi další praktické plus oproti GH4 bych určitě zařadil možnost dobijet kameru USB kabelem, AUTOISO, zrušení omezení natáčení na nějakých 25 minut nebo dva sloty na pamětové karty. Videoprofily Cinemalike V a D mi přijde jakési obrazově vyzrálejší dokonce než na tradiční GH5.
FeiyuTech AK4500 – bez gimbalu ani rána
Bez gimbalu už neudělám ani ránu. V momentě, kdy jsem do svého vybavení připojil tuhle věcičku, se vše náramně zlepšilo. Tou dobou jsem hlavně neměl ani GH5 II, ale stále moji starou čtverku u které jak víme, je stabilizace nulová. Tento FeyuTech pro mě najednou dělal zázraky. A teď si představte, že ho později spojíte s GH5 II, která má naprosto perfektní stabilizaci a jste v ráji. Samozřejmě, je to gimbal za 11 000 korun a na trhu je spousta lepších stabilizátorů, ale pokud nechcete točit Hollywoodské filmy a spíše se zabýváte dokumentaristikou a videospoty pro různé firmy a neziskovky, tak je to naprosto dostačující gimbal. Nicméně určitě nevylučuju, že se za pár let podívám po lepším.
Zvuk
A v neposlední řadě se potřebujeme pobavit o zvuku. V drtivé většině případů nahrávám přes bezdrátový set od značky RODE Microphones. Já osobně využívám Rodelink Filmmaker Kit, který se pohybuje kolem osmi tisíc korun a nemůžu si stěžovat. Samotné porty mají dosah kolem osmdesáti metrů a originální klopový mikrofon, který byl u portů, nezní rozhodně špatně. V praxi jsem zažil pouze jednu situaci, kdy vypadával signál: tehdy jsme používali tři páry těchto portů a byli jsme obklopeni dalšími bezdrátovými přenosy z koncertu, který se odehrával vedle nás. Jak by si vedly dražší a lepší porty, nevím, nicméně kromě této situace jsem s porty absolutně spokojený.
A zde to uzavřeme
Nevim v jaké pozici jste konkrétně vy. Jestli jen vyzvídáte, jaké vybavení používám nebo se sami rozhlížíte na co budete točit. Pokud se jedná o druhou situaci a neplánujete točit akční filmy pro Netflix a spíše se zaobíráte dokumenty a videospoty, tak vás můžu ujistit, že tato výbava by pro vás mohla být dostačující.
Good luck s točením!